Irbíl (Arbil)
Irbíl ( Arbīl; Hewlêr, v češtině též Arbíl nebo Erbíl) je s populací 1 612 000 obyvatel (2009) čtvrté největší město v Iráku po Bagdádu, Basře a Mosulu. Leží 80 kilometrů východně od Mosulu a je hlavním městem stejnojmenného guvernorátu a celé autonomní oblasti Irácký Kurdistán. První známky osídlení sahají do doby před 150 000 lety a dějiny citadely v centru města jsou staré přes 7000 let, což z ní dělá jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených městských sídel na světě. V místním archeologickém muzeu se nachází mnoho předislámským artefaktů a město je centrem archeologických projektů v této oblasti.
Město bylo součástí několika mezopotámských říší, např. asyrské, babylonské a perské, a později říše arabské a osmanské. Dříve bylo známo pod názvy Urbilum (sumersky), Arbela (aramejsky) a Arbairā (stará perština), někdy se též píše jako Arbíl nebo Erbíl. V asyrské době bylo známým center uctívání bohyně Ištar a v době vlády Peršanů nad Asýrií bylo hlavním městem tohoto území. Když v roce 331 př. n. l. Alexandr Veliký porazil Peršany v bitvě u Gaugamél, perský vůdce Dareios III. prchl do Irbílu a proto se tato bitva někdy nepřesně označuje jako bitva u Arbely. Po smrti Alexandra Velikého se město stalo součástí Seleukovské říše, později se dostalo pod nadvládu Parthů a Sásánovců. Ve středověku byl součástí chalífátu, říše Seldžuků a íránských Bújovců, ílchanátu Džalájirovského sultanátu a Karakojunluské a Akkojunluské říše. Až do pozdního středověku byl Irbíl centrem syrského křesťanství.
V roce 1970 irácká vláda vyhlásila na severovýchodě Iráku autonomní oblast irácký Kurdistán a v Irbílu byl zřízen parlament této oblasti. Ta byla ale až do roku 1991 okupován vojsky Saddáma Husajna a mezi lety 1996–1997 navíc parlament sídlil v Sulajmáníje kvůli bojům mezi dvěma nejvýznamnějšími kurdskými stranami: Kurdskou demokratickou stranu Iráku a Vlasteneckou unií Kurdistánu. Od června 2014 ve městě sídlí ve vnitřním exilu chaldejsko-katolický arcibiskup a syrsko-katolický arcibiskup z Mosulu a desítky tisíc věřících, kteří museli uprchnout před tzv. Islámským státem.
Město bylo součástí několika mezopotámských říší, např. asyrské, babylonské a perské, a později říše arabské a osmanské. Dříve bylo známo pod názvy Urbilum (sumersky), Arbela (aramejsky) a Arbairā (stará perština), někdy se též píše jako Arbíl nebo Erbíl. V asyrské době bylo známým center uctívání bohyně Ištar a v době vlády Peršanů nad Asýrií bylo hlavním městem tohoto území. Když v roce 331 př. n. l. Alexandr Veliký porazil Peršany v bitvě u Gaugamél, perský vůdce Dareios III. prchl do Irbílu a proto se tato bitva někdy nepřesně označuje jako bitva u Arbely. Po smrti Alexandra Velikého se město stalo součástí Seleukovské říše, později se dostalo pod nadvládu Parthů a Sásánovců. Ve středověku byl součástí chalífátu, říše Seldžuků a íránských Bújovců, ílchanátu Džalájirovského sultanátu a Karakojunluské a Akkojunluské říše. Až do pozdního středověku byl Irbíl centrem syrského křesťanství.
V roce 1970 irácká vláda vyhlásila na severovýchodě Iráku autonomní oblast irácký Kurdistán a v Irbílu byl zřízen parlament této oblasti. Ta byla ale až do roku 1991 okupován vojsky Saddáma Husajna a mezi lety 1996–1997 navíc parlament sídlil v Sulajmáníje kvůli bojům mezi dvěma nejvýznamnějšími kurdskými stranami: Kurdskou demokratickou stranu Iráku a Vlasteneckou unií Kurdistánu. Od června 2014 ve městě sídlí ve vnitřním exilu chaldejsko-katolický arcibiskup a syrsko-katolický arcibiskup z Mosulu a desítky tisíc věřících, kteří museli uprchnout před tzv. Islámským státem.
Mapa - Irbíl (Arbil)
Mapa
Státní území - Mezopotámie
Irácká vlajka |
Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek. Mezopotámie je součástí tzv. úrodného půlměsíce. V dnešní době její území zhruba odpovídá Iráku, severovýchodní Sýrii, jihovýchodnímu Turecku a jihozápadnímu Íránu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
IQD | Irácký dinár (Iraqi dinar) | عد | 3 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
AR | Arabština (Arabic language) |
HY | Arménština (Armenian language) |
KU | Kurdština (Kurdish language) |